Motivační tabulka: East London Ironman 70,3

17. ledna 2010

1,9 km plavání 0:34

90 km kolo 2:46

21 km běh 1:40

Celkový čas 5:00

Správně načasovaná makrobiotická setkání

Ráno hltám ovesnou tyčinku a hrst vlašských ořechů. Oběd odbývám tmavými houskami s těstovinami. Odpoledne končí sklenkou vína, deseti kousky jablečného závinu, třemi mandarinkami, jablkem a banánem.

Večer v čajovně se prolívám (bio)černým asámem a praženou banchou.

Takto by den makrobiotika vypadat neměl.

Právě proto v čajovně obsluhoval opravdový makrobiotik. Zapředli jsme rozhovor. Aniž bych mu dnešní jídelní úlet odvyprávěl, začal sám: úplně každý den se nemusí zadařit s vařením vlastního jídla... a i když makrobiotika pochází z východního kulturního okruhu, sdílíme podobnou zeměpisnou šířku. Můžeme se tedy směle učit. A také k tomu poslouchat své tělo.

Proto si ve 23 hodin vařím pohanku s mrkví... Polepším se až zítra.

Kompostovat v bytě? Jde to. Žížaly sní vaše slupky ochotně

Oloupu mrkev, celer, řepu a slupky hodím na žížalí kompost. Na venkově nic neobvyklého. S kuchyňskými zbytky šup na zahradní hroudu, kam se žížaly stěhují automaticky. Ale v bytě?

Městský člověk

My městští lidé vycházíme z představy, že všechno hodíme do popelnice a ono to zmizí s průjezdem popelářského vozu. Slupky, vylouhovaný čaj nebo káva? Těch je přece pro obyčejný koš škoda. Patří na kompost, a to nejlépe vermikompost.

Městský vermikompost

Vermikompost mám na zaskleném balkóně. Žížalí kolonie se stará, aby se zbytky rychleji rozkládaly. Pro mě samotného zatím stačí jedna skládací plastová bedýnka s víkem. Kdo nemá balkón zasklený, měl by na zimu kompostér tepelně zaizolovat. V jednom člověku se mi už přes půl roku nedaří bednu zaplnit. Voda se odpařuje nebo odkapává, žížaly pracují a zřejmě se i množí.

Vylepšený vermikompost

Je jasné, že zanedlouho jediná bedýnka nebude stačit. Také by nebylo od věci cenný kompost využít a něco pohnojit. Našel jsem inspiraci u Tomáše Bártla, který složil tři krabice Slugis z Ikea. Když se jedna krabice naplní, začnete házet zbytky do druhé a žížaly se přestěhují za čerstvým. Plnou krabici máte k dispozici jako hnojivo ke květinám nebo můžete přihnojit stromky v okolí domu.

Co žížalám chutná

Sypte žížalám zbytky zeleniny a ovoce, čajovou nebo kávovou sedlinu. Budou vrnět nejen ony, ale i váš nos. Takový kompost nezapáchá. Kompostovacímu labužníkovi dokonce voní. Nezkoušejte však zbytky pečiva, masa nebo mléčných výrobků. Přes četná varování jsem to zkusil za vás. Opravdu na kompost opravdu nepatří (hnijou jiným stylem).

Nevítané mušky a budoucnost kompostu

Zřejmě házím na kompost přespříliš ovocných zbytků. Mušky octomilky se mi opět přemnožily. Tentokrát zkusím octovo-jarovou past také podle Tomáše Bártla. Na druhou stranu mušky z vlastních zbytků mi vrásky nedělají. Hlavně: zanedlouho budu mít kvalitní hnojivo pro domácí květenu.

Prostudujte zdroje

Zajímá vás vermikompost? Prostudujte si další zdroje

• Bártl Tomáš, Praha 8
• Jak kompostovat v bytě
• Slejška, Antonín: Vermikompostování in Regena 5/1999
• Vermikompostování

Triexpert: zákaznicky dezorientovaný

Našel jsem si v triatlonovém eshopu triatlonové tretry. Vidím na webu, že nemají mou velikost skladem. Nelením a ptám se e-mailem. A získal jsem důkaz 100% českého zákaznicky orientovaného přístupu.

Dokázali byste sehnat tretry EXUSTAR E-SR231 i ve vel. US13 nebo US14?

Skladem máme největší velikost US12.

(pro mě zcela překvapivá informace, pozn. autora)

Zeptám se tedy ještě jednou :) dokážete mi sehnat vel. US13 nebo US14?

Exustar se již tři roky nedováží. Shánět tedy nic nelze. Přeji mnoho sportovních úspěchů.

(děkuju za přání, ale v čem mám sportovat?)

Oslovení a zdvořilosti jsem až na tu závěrečnou vypustil pro přehlednost.

Triatlon: od sprintu k halfu

Uplavat 1,9 km, ujet na kole 90 km, na závěr uběhnout 21 km. Na oslavu prvního výročí svého triatlonového závodění jsem si nadělil pět a půl hodiny vůle a potu – halfironmana – Doksyman 2009.

Loňský sprint triatlon

Vloni jsem si na Máchově jezeře zkusil svůj úplně první závod v triatlonu – z nynějšího pohledu krátký sprint (750 m, 20 km, 5 km). Po závodě jsem si připadal, že jsem ze sebe vydal úplné maximum. Plavání (bez neoprenu) se téměř celé odbylo bez kraula, hop vymrzlý na kolo, na kterém jsem seděl po mnoha letech. V běhu jsem si věřil, natrénováno jsem měl, ale ne po 20 kilometrech šlapání. Jaký nezvyk přinutit nohy do běžeckého rytmu.

První halfironman života

Letos posouvám laťku výš, vracím se k Máchovu jezeru na halfironmana. Ještě před rokem jsem si ťukal na čelo, když někdo vyslovil vzdálenosti takového podniku. V 26 letech nemám zrovna dobré předpoklady pro vytrvalost. Za zkoušku to stojí.

Plavání

Plavání (v neoprenu) se neuvěřitelně zlepšilo. Plavu kraulem celou vzdálenost. Za rok samoučení metody úplného plavání a pravidelného tréninku mi to nečiní problém. Jen několik hromadných setkání u bójek narušuje rytmus. Správný triatlonista se nad ochmatykou nepozastavuje, prostě plave dál. Díky neoprenu nejsem promrzlý na kost. V depu zvládám i čtvrtou disciplína triatlonu na jedničku (svlékání neoprenu). Dodávám tělu trochu přichystaných mixovaných jablek s banánem a medem.

Kolo

Individuální časovka znamená námahu po celé délce trati. Žádné schovávání se v balíku, odstup od předchozího závodníka 10 metrů nebo předjet. Pojídám kokosovou tyčinku, také banány. Nálada je nádherná. Ale po 60 km mi tuhnou nohy. Nedostatek tréninku v delších vzdálenostech se musel projevit.

Běh

Hlava se pravděpodobně přepla do zcela jiné dimenze. Běžet celou trať nedokážu, prokládám úseky natahovanou chůzí, abych uvolnil stažené svaly na nohou. Doplňuju vodu i ionty, jím banány. Tři okruhy po 7 kilometrech zcela neočekávaně utečou, hezká procházka borový lesem.

V cíli

V cíli jsem za 5:30, ve své věkové kategorii 20 – 29 let 11. místo, celkově 78. Úplně přeslazený tropickou výživou, s úsměvem na tváři (zřejmě sjetý cukrem z banánů a endorfiny z pohybu). Mám z triatlonu radost. Mohlo by se zdát, že závod je jen zkouškou odolnosti těla. Ale to zdaleka není. Vy sami musíte především chtít a neodsuzovat se k předčasnému neúspěchu. Přístě nepodcením přípravu ve vzdálenostech a tipuju, že výsledek bude pod pět hodin.

Na detailu záleží
Prodávám kolo Leader Fox Carbtec Racing 08. Před rokem jsem si ho přes internet vybral a koupil. Pro českou značku Leader Fox (kromě toho, že je česká a levná) rozhodla miniflash aplikace Zoomify, kterou výrobce vhodně umístil na své stránky. Nemusel jsem prohlížet obrovskou fotku, čekat než se načte a ještě se v ní těžkopádně porozhlížet. V Zoomify byl vidět každý detail, stačí posouvat myší a rolovat kolečkem. Zkouším ten trik také.
Aktualizováno: kolo prodáno, přeju novému majiteli mnoho příjemných kilometrů!

Přírodní strava – další krok k harmonii a zdraví
Na jógovém víkendu jsem kromě ásán čerpal inspiraci, jak si správně vybírat a připravovat jídlo. A také, jak ho správně jíst v průběhu celého dne. Od rána do večera (nebo i do noci) člověk jí a jí, někdy ani neví proč. Skoro vždycky při jedení telefonuje, povídá nebo dokonce někam spěchá. Že to není úplně správné?

Jídlo je třeba vařit v souladu s místem na zemi, kde žijeme. Třeba tropické ovoce v našem pásmu není vhodné. Jednotlivé součásti skládáme podle principů jin a jang. Což nemusí být nutně ezoterické, typický přirozený český příklad – zabíjačková polévka (kroupy – jin a vepřové – jang).

Lepší než extrémní póly je pestrá rostlinná strava: obilniny, luštěniny a spousta zeleniny. Čím čerstvější, tím lepší. Syrová zelenina ale vhodná není. Další podrobnosti doporučuju hledat nejlépe v anglofonních makrobiotických kuchařkách. Z českých autorů Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán: Radost z jídla.

O jídle přemýšlím už dlouho. Mělo mě napadnout dřív, že je třeba harmonizovat se přírodní a co nejpřírodnější stravou, která má tvořit většinu mého jídelníčku. Jídlo bez extrémů, bez rafinovaných a práškových složek.

O lidech, kteří vědí, co jedí natočil v roce 1997 krátký dokument Jan Špáta (z cyklu České televize Jak se žije…).

Výstup na Mount Meru: Jak se liší internet od reality?
Možná se vám taky stalo, že něco hledáte a při tom objevíte něco úplně jiného. Něco jiného je v mém případě prezentace o výstupu na Mount Meru (PDF, 1,8 MB), na druhou nejvyšší horu Tanzánie. Před odjezdem do Afriky jsem pilně hledal na internetu veškeré dostupné informace. Teď, půl roku po zdolání Meru, se na prezentaci dívám. Na nic zásadního jsem nezapomněl. Snad kromě poznámek o:

• totálním propocení při průchodu pásmem tropického lesa
• sněhu, který napadne několik málo hodin před zdoláním posledního úseku
• nočním pochodu po lávovém prachu, kamenech, sněhu a ledu při zdolávání vrcholu
  
• totálního vyčerpání
• počtu průvodců, protože ne celá skupina musí vždy dorazit na vrchol jako celek
  

Jestli máte také s Mount Meru zkušenost, doplňte další poznatky do komentářů.

Relaxace na bavorský způsob
Odpočinout namožené svaly a odreagovat se v sauně je příjemné. V bavorském podání v Bayerwald sauně to bylo extrémně příjemné. Po mnoha kilometrech na strávených na běžkách v šumavských kopcích jsem vyzkoušel komplex s pěti saunami ve městě Zwiesel.

Do Zwieselu WaldBahnem
Na hraničním nádraží v Železné Rudě – Alžbětíně/Bayerische Eisensteinu nasednete na regionální zelený motorák WaldBahn a svezete se dvě stanice, dvanáct minut jízdy. Jízdenku si můžete koupit v automatu na nádraží nebo přímo ve vlaku. Z nádraží ve Zwieselu potom asi pět minut pěšky podchodem podle ukazatelů.

Sauna Bärwurz
teplota 50 °C, vlhkost 45 %
Alchymistický kotel v rohu místnosti vyluzuje nejroztodivnější zvuky a snaží se naplnit místnost vůní dřeva a kořenů. Okny do místnosti proudí denní světlo.

Bylinná sauna
teplota 55 °C, vlhkost 45 %
Z měděného kotlíku nad kamny uprostřed místnosti se odpařuje bylinný mix šalvěje a heřmánku. Tělo si hoví na vyhřáté dlažbě. Také bylinná sauna má mnoho oken.

Selská sauna
teplota 85 °C, vlhkost 15 %
V podkroví jednoho z domků je klasická sauna s jedním patrem a jedním oknem. Zdála by se tak obyčejná, dokud dovnitř nevehnal čerstvý vzduch pan lázeňský. „Trochu eukalyptu, může být?“ a už vydatně poléval rozpálené kameny vodou s eukalyptovým olejem. Teplota výrazně vzrostla. Potom točil ručníkem nad hlavou a rozháněl ohřátý vzduch. Nakonec každého individuálně dvakrát třikrát ovanul ručníkem seshora dolů, jednoduše „stáhnul“ horký vzduch přímo těsně před vás. Za rituál si vysloužil potlesk.

Sauna jako na posedu
teplota 90 °C, vlhkost 10 – 20 %
Žádné vycpané kořisti nehrozí, jen dřevem obložená chata. Ve falešném krbu plápolá oheň, nad krbem paroží.

Sauna plná světla
teplota 80 °C, vlhkost 10 %
Sauna uspořádaná do osmiúhelníku, v centru hřejí kamna a po obvodu svítí osm solných lamp.

Výřivka se slanou vodou
Venku na nádvoří dýcháte čerstvý vzduch. Voda obohacená dvěma procenty soli z Bad Reichenhaler jemně perlí a bublá, je vyhřátá na 34 °C. Tak proč si nevlézt dovnitř a nenechat ji na sebe působit?

Pár rad nakonec
Bylinkovou zahradu na dvoře sauny si v zimě neužijete. Pokud je sníh, nejlepší je nabrat si po sauně hrst a rozetřít po těle. Vstupné na celý den je 11 €. Nezapomeňte si vzít s sebou vlastní ručník. Půjčení erárního stojí zbytečná další eura navíc.

Více informací o sauně na www.bayerwald-sauna.de

Tantrická masáž těla nevynechá intimní partie

K vrcholně erotickému, intimnímu a láskyplnému zážitku může vést tantrická masáž. Její průběh vystihl v reportáži redaktor časopisu Redhot. Připojuji své osobní dojmy, které jsem bezprostředně prožil na semináři tantrické masáže. Naučil jsem se o přirozených energetických a sexuálních rolích muže a ženy.

Sexuální frustrace nebo nevědomí prolíná životy mnoha lidí. Společně se svými partnery a milenci se melou v mořském víru sexuality a partnerství. Nevědí, jak a kudy plavat, aby unikli předsudkům a zakořeněným hranicím. Často nedůvěřují své přirozenosti, protože jim při dospívání chybí spravné vzory.

Stále více lidí nesoulad své sexuality vnímá. Snaží se převzít zodpovědnost, vydat se na cestu, učit se, otvírat se. Také zkoušet nové techniky, které naši předkové znali před stovkami let (neplést techniky s polohami při sexuálním styku).

Muž dává masáž ženě, která přijímá
Hladím rukama záda ženy co nejjemněji. Bohužel, pletu se – jen si jako muž myslím, že jsem jemný. Žena mi ale dává signál: příliš tvrdé a necitlivé. Musím probudit maximum své ženské energie a empatie a začít se chovat ještě něžněji. Vyvstane ale obrovský paradox, zachovat ve vší něžnosti pevnost a jistotu. Jinak by mé doteky měly s masáží pramálo společného. Musím se znovu naučit i obyčejné hlazení. Učím se využívat tlak celého svého těla skrze dlaně, ale také svalovou masáž s olejem. Učím se souznít s dechem přijímající ženy.

Žena dává masáž muži, který přijímá
Ležím na břiše, odevzdávám se ženě, která mi na začátek masíruje záda a nohy. Citlivě a jistě probírá mé svaly. Tvrdší dotyky kontrastují s téměř neznatelným klouzáním špiček prstů. Obracím se na záda a vystavuji nejzranitelnější část svého těla. Žena se stále více a více blíží k penisu. Erekce přichází jako příboj ve zpomaleném filmu. Udržuju hluboký vnitřní dech, občas se vědomě propnu, protáhnu, zatnu svaly a naopak zase hluboce uvolním. Následují tři velmi hluboké a uvolněné nádechy. Potom poslední nejhlubší, po kterém sepnu každý sval v těle a zadržím dech. Myšlenkami se soustředím pouze na co nejdelší úplné sevření, které připomíná orgasmickou křeč. Nakonec uvolněně vydechnu.

Žena mě přikryje a něžně si lehne vedle mě. Bezmyšlenkovitost a uvolněnost ve mně provází pláč, kterým se mé tělo automaticky zbavuje všech nahromaděných emocí. Pláč mi projasňuje mysl a přichází blaženost a úsměv.

Vhodnou literaturou, která přibližuje tantru, může být Umění sexuální extáze (Margo Anand, Pragma 1997). Více informací o tantře na internetu například na stránkách Tantraworld.com nebo v rozhovoru s Ma Prem Sugandho