Boeing letí na jeden motor, prý vše pod kontrolou

Odbornou i laickou veřejnost vyděsil kapitán letadla společnosti Smartwings. Boeing 737 vezl cestující z řeckého ostrova Samos do Prahy a ještě nad Řeckem mu  vysadil jeden ze dvou motorů. Manuál letadla v tu chvíli velí přistát na nejbližším vhodném letišti. Kapitán se ale rozhodl doletět až do Prahy.

A právě o termín "vhodné letiště" se teď vede spor. Mluvčí letecké společnosti odmítá, že by kapitán udělal chybu. Přeletěl s jedním funkčním motorem 1600 km přes Evropu a přistál až v Praze. Piloti se na odborných fórech děsí jeho činu, stejně tak šéf Úřadu civilního letectví, který má na starosti bezpečnost letání v České republice.

Dvoumotorový Boeing je stavěný tak, aby v případě výpadku jednoho z motorů mohl letět dál, i jen s jedním funkčním motorem. Avšak jen proto, aby co nejdříve bezpečně přistál. Kdyby se rozbitý motor vypnul třeba kvůli špatnému palivu, to samé hrozí i motoru zbývajícímu. Z letadla se pak stává bezmotorový kluzák.

V letectví existuje jen několik málo událostí, kdy velké dopravní letadlo bez zapnutých motorů doklouzalo bezpečně na letištní plochu. A tak se prostě s jedním motorem nelétá, ale co nejdříve přistane. Ideálně na letišti, kde je servis pro danou značku letadel.

Letadlo ale musí letět v nižší letové hladině. Tu si kapitán vyžádá a musí odůvodnit. A to také nebylo správně. Kapitán letadla ohlásil dispečerům problém s klimatizací a o nefunkčním motoru se nezmínil.

Když letadlo skončí na náhradním letišti, pro cestující se vypraví náhradní letadlo nebo se pošlou do cíle jinými linkami. Což samozřejmě znamená ekonomickou ztrátu. A to je něco, co si Smartwings po kauze Boeing 737 MAX, nemůže dovolit. V Praze stojí uzemněných sedm strojů 737 MAX, se kterými firma počítala pro letní letový řád.

Bedlivě nyní sledujme, jak se podaří společnosti vysvětlit tento bezpečnostní hazard. A jak se k němu postaví dohledový úřad a jak incident vyšetří. Tentokrát se nikomu nic nestalo. Budeme ale donekonečna zkoušet, jestli letadlo na jeden motor poletí přes celou Evropu? Budeme přitom ohrožovat přitom zdraví a životy cestujících, jen proto, aby společnost nepřišla o peníze a čas? Kolik takových dalších případů se asi nad našimi hlavami událo a veřejnost o nich ještě neví.

Vyšlo jako komentář na ČRo Plus

https://plus.rozhlas.cz/jiri-bulan-boeing-leti-na-jeden-motor-pry-vse-pod-kontrolou-8044152

Boeing chce vyřešit svůj problém se 737 MAX. Spěchá s opravou počítačového kódu

Noční můra každého programátora je, že řádky zdrojového kódu někoho připraví o život. Boeing v nejnovějších verzích populárního letounu 737 MAX přišel s novou počítačovou vychytávkou pod zkratkou MCAS. Hlavní počítač letadla má pilotům pomoci s řízením v krizové situaci.

Dvě nehody podle stejného scénáře
Boeing ztratil při dvou tragických nehodách těsně po sobě dva zcela nové letouny 737 MAX. Při obou katastrofách zahynuli všichni pasažéři i členové posádky. Druhá nehoda v Etiopii se odehrála podle podezřele podobného scénáře s tou listopadovou v Jávském moři a donutila letecké autority uzemnit všech 393 letadel této verze a odstavit je na domovských letištích.

Stabilizační systém MCAS zasahuje
Odborníci stabilizační systém pod zkratkou MCAS i jeho uvedení do ostrého provozu podrobují kritice. Jeden vadný senzor stačí k tomu, že počítač vyhodnotí jinak zcela normální let jako krizi a začne pilotům zasahovat do řízení. A navíc. Piloti oprávněně kritizují výrobce, že je o novém systému neinformoval správně. Boeing také sám přiznal těsně po druhé nehodě, že chystá aktualizaci programu, který nový systém ovládá.

Počítačový stabilizační systém v nejnovějším Boeingu bychom třeba mohli připodobnit k protismykovému systému ESP ve vašem autě. Předchozí modely 737 tento systém neměly, stejně jako ho nemají některé starší automobily. Boeing tvrdil, že piloti proškolení na starších modelech letadla mohou po jedné hodině v učebně do vzduchu. Nikdo piloty neseznámil s tím, že stabilizační systém MCAS v letadle je a že je možné ho vypnout.

Čím nahradit tlačítko?
Dokonce sám šéf Boeingu Dennis Muilenburg se v emotivním videu zavazuje k rychlé opravě programu. Tyto aktualizace velmi dobře znáte ze svých počítačů nebo mobilů. Programátor se spletl nebo něco přehlédl. Nic se neděje, jeho kolegové programátoři už vše opravili a váš počítač je opět plně funkční.

Jenže za těmito dvěma nehodami jsou stovky mrtvých pasažérů. Obrovský propad hodnoty firmy, žádosti o kompenzace od aerolinek a především podlomená důvěra veřejnosti.

Kdo se bude zodpovídat a kdo odpovídat?
Programátoři a testeři budou stále více odpovědní za lidské životy. Programy pomáhají létat strojům nad našimi hlavami, samořiditelná auta se pomalu dostávají na silnice. Měli bychom se mít velmi na pozoru před okamžikem, kdy svěřujeme své životy do rukou počítačů. Kdo bude zodpovědný za chybu programátorů, pokud se ukáže, že skutečně pochybili při programování?

Budou to snad letecké autority, které nevyžádaly důkladné testování nového modelu letadla? Budou to zkušební piloti, protože neodhalili chybu v řízení? Budou to manažeři, kteří tlačili na urychlené schválení nové verze letounu? Budou to testeři počítačového programu, kteří nevymysleli dostatečný počet testovacích scénářů. Nebo to budou dokonce přímo programátoři, kteří nepomysleli na všechny důsledky svého zdrojového kódu? A kdo si troufne tento oříšek rozlousknout?