Na jógovém víkendu jsem kromě ásán čerpal inspiraci, jak si správně vybírat a připravovat jídlo. A také, jak ho správně jíst v průběhu celého dne. Od rána do večera (nebo i do noci) člověk jí a jí, někdy ani neví proč. Skoro vždycky při jedení telefonuje, povídá nebo dokonce někam spěchá. Že to není úplně správné?Jídlo je třeba vařit v souladu s místem na zemi, kde žijeme. Třeba tropické ovoce v našem pásmu není vhodné. Jednotlivé součásti skládáme podle principů jin a jang. Což nemusí být nutně ezoterické, typický přirozený český příklad – zabíjačková polévka (kroupy – jin a vepřové – jang).
Lepší než extrémní póly je pestrá rostlinná strava: obilniny, luštěniny a spousta zeleniny. Čím čerstvější, tím lepší. Syrová zelenina ale vhodná není. Další podrobnosti doporučuju hledat nejlépe v anglofonních makrobiotických kuchařkách. Z českých autorů Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán: Radost z jídla.
O jídle přemýšlím už dlouho. Mělo mě napadnout dřív, že je třeba harmonizovat se přírodní a co nejpřírodnější stravou, která má tvořit většinu mého jídelníčku. Jídlo bez extrémů, bez rafinovaných a práškových složek.
O lidech, kteří vědí, co jedí natočil v roce 1997 krátký dokument Jan Špáta (z cyklu České televize Jak se žije…).
