„Jump! Jump!" radí mi kapitán člunu. Skáču do vody k hejnu asi dvaceti třiceti delfínů. Jeden za druhým se vynořují nad hladinu. Nadechují se, je slyšet pravidelné a klidné „fffsssššš!". Zjišťuju jejich směr a plavu nad nimi. Mám potápěčské ploutve, zatím díky tomu dokážu s hejnem držet tempo. Delfíni plavou organizovaně téměř u dna, nyní v asi desetimetrové hloubce. Vidím jen siluety. Nabírají rychlost a znovu míří nahoru pro vzduch.
Rázem se ocitám přímo mezi světlešedými těly. S lehkostí proplouvají všude okolo mě. Na délku měří mezi dvěma a třemi metry. Občas se podíváme z očí do očí. Slyším, jak spolu mluví, pískají a štěbetají. Vznáší se všude okolo mě, ale dávají si velký pozor, abychom se vzájemně nedotkli. Pak mění kurz a míří zase dolů ke dnu. Zrychlují, teď už musím začít pořádně zabírat, držím se dobrých dvě stě metrů, ale uznávám – jsem bez šance. Člun mi jede vstříc, vracím se na palubu načerpat trochu sil.
Za úsvitu jsem vyrazil do malé rybářské vesničky Kizimkazi, která je vyhlášenou lokalitou na jižním cípu Zanzibaru. Plave se tady s delfíny. Najal jsem si motorový člun. Spoléhám se na schopnosti patnáctiletého mladíka – „kapitána". Za pár dolarů mě odveze kilometr od pobřeží, mimo korálový útes. Ne vždy se prý podaří delfíny vůbec vidět, natožpak s nimi plavat.
Vracím se opět do vody k hejnu, které jsme z lodi sledovali. Jednomu z delfínů uvízla mořská řasa mezi zuby, dva ostatní plavou okolo něj a snaží se mu pomoci. Ryje čumákem po dně, několikrát se vrací nadechnout. Často proplave těsně okolo mě, tak rád bych mu pomohl! Delfín ale stále zůstává divokým zvířetem. Jak si vůbec nějaký suchozemec s plastovými ploutvemi vůbec může troufnout přiblížit se a hejno vyrušovat? Připlouvají další čluny, turisté fotí o sto šest. Ochranářské pudy trochu vymizí, když delfíní mládě začne laškovně skákat nad hladinu a ochotně pózuje před objektivy.
Rušení delfínů by ale nemělo přerůst určité meze. Oceán, byť nedaleko od pobřeží, zůstává divokou přírodou. Netroufám se rozhodnout, jestli je vlastně správné delfíny tímto způsobem pozorovat. Otázka do diskuze. Zážitek z této mezidruhové komunikace byl však pro mě naprosto mimořádný a nečekaně krásný.
Zobrazit Kizimkazi na Google Maps
2 komentáře:
Jo, tak to asi muselo být něco :-).
Delfíni vyfukují bubliny jako kuřáci článek s videem od Reuters
Okomentovat