2. září 2009

Triatlon: od sprintu k halfu
Foto by volod.p
Uplavat 1,9 km, ujet na kole 90 km, na závěr uběhnout 21 km. Na oslavu prvního výročí svého triatlonového závodění jsem si nadělil pět a půl hodiny vůle a potu – halfironmana – Doksyman 2009.
Loňský sprint triatlon
Vloni jsem si na Máchově jezeře zkusil svůj úplně první závod v triatlonu – z nynějšího pohledu krátký sprint (750 m, 20 km, 5 km). Po závodě jsem si připadal, že jsem ze sebe vydal úplné maximum. Plavání (bez neoprenu) se téměř celé odbylo bez kraula, hop vymrzlý na kolo, na kterém jsem seděl po mnoha letech. V běhu jsem si věřil, natrénováno jsem měl, ale ne po 20 kilometrech šlapání. Jaký nezvyk přinutit nohy do běžeckého rytmu.
První halfironman života
Letos posouvám laťku výš, vracím se k Máchovu jezeru na halfironmana. Ještě před rokem jsem si ťukal na čelo, když někdo vyslovil vzdálenosti takového podniku. V 26 letech nemám zrovna dobré předpoklady pro vytrvalost. Za zkoušku to stojí.
Plavání
Plavání (v neoprenu) se neuvěřitelně zlepšilo. Plavu kraulem celou vzdálenost. Za rok samoučení metody úplného plavání a pravidelného tréninku mi to nečiní problém. Jen několik hromadných setkání u bójek narušuje rytmus. Správný triatlonista se nad ochmatykou nepozastavuje, prostě plave dál. Díky neoprenu nejsem promrzlý na kost. V depu zvládám i čtvrtou disciplína triatlonu na jedničku (svlékání neoprenu). Dodávám tělu trochu přichystaných mixovaných jablek s banánem a medem.
Kolo
Individuální časovka znamená námahu po celé délce trati. Žádné schovávání se v balíku, odstup od předchozího závodníka 10 metrů nebo předjet. Pojídám kokosovou tyčinku, také banány. Nálada je nádherná. Ale po 60 km mi tuhnou nohy. Nedostatek tréninku v delších vzdálenostech se musel projevit.
Běh
Hlava se pravděpodobně přepla do zcela jiné dimenze. Běžet celou trať nedokážu, prokládám úseky natahovanou chůzí, abych uvolnil stažené svaly na nohou. Doplňuju vodu i ionty, jím banány. Tři okruhy po 7 kilometrech zcela neočekávaně utečou, hezká procházka borový lesem.
V cíli
V cíli jsem za 5:30, ve své věkové kategorii 20 – 29 let 11. místo, celkově 78. Úplně přeslazený tropickou výživou, s úsměvem na tváři (zřejmě sjetý cukrem z banánů a endorfiny z pohybu). Mám z triatlonu radost. Mohlo by se zdát, že závod je jen zkouškou odolnosti těla. Ale to zdaleka není. Vy sami musíte především chtít a neodsuzovat se k předčasnému neúspěchu. Přístě nepodcením přípravu ve vzdálenostech a tipuju, že výsledek bude pod pět hodin.

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

Tak jsem koukl na videjko, moc hezké. Ale asi bych nezvládl ani jednu disciplínu. Snad to plavání, jestli to není časově limitováno :-)